Thajské masáže
Už i největší české sdělovací prostředky si pomalu začaly všímat rychle bující sítě thajských masážních salónů. Ty jsou přitom vším, jenom ne holou místností s jedním stolem a znuděným masérem. Většina thajských salónů, které dnes můžete navštívit v ulicích českých městech naopak sází na vyšší standart nabízených služeb, užívaného vybavení i celkového designu. Člověk tak snadno může nabýt dojmu, že má co dělat co dělat s ryze moderním fenoménem, kdy thajská masáž spíše než na vlastní řemeslné zvládnutí klade důraz na vytvoření iluze co nejexotičtějšího prostředí. Opak je však pravdou. Uvnitř těchto velkoryse zařízených center má totiž jejich návštěvník jedinečnou příležitost doslova na vlastní kůži vyzkoušet jedny z po celém světě nejdéle užívaných masážních postupů. Nečeká tak zde na vás žádné pozlátko cizí rádoby tradice, ale poctivá masáž, kterou dokáže nahradit jen máloco.
Poprvé se s thajskými masážemi, na něž navazuje jejich dnešní podoba, setkáváme již v průběhu druhého století před naším letopočtem, kdy se její postupy objevují na stránkách posvátných buddhistických textů. Podle dostupných pramenů s nim jako první přišel indický lékař Jivaka Kumar Bhakka, který nejenže léčil mnichy žijící v buddhistických klášterech, ale dokonce byl považován za osobního přítele samotného Buddhy. Právě z prostředí buddhistických chrámů se později thajské masáže šířily dále do světa, aby dnes v Thajsku představovaly běžnou součást zásad pečování o zdravý životní styl.
Již samotné duchovní pozadí naznačuje, že thajská masáž zřejmě bude mít poměrně daleko k tomu, co si pod masáží představuje evropský fotbalista okresního formátu. Její pojetí je založeno na základním předpokladu, že tělo i duch jsou propojeny, a každý by se proto měl snažit dosáhnout vzájemné harmonie svého fyzického stavu i myšlení. Thajská masáž tomuto cíli napomáhá tím, že každému umožňuje, aby se seznámil s deseti základními drahami, jimiž uvnitř lidského těla proudí energie.
V souladu s tímto předpokladem se potom předpokládá, že nejrůznější neduhy typu problémů s krevním oběhem, nervovým systémem nebo například omezenou pohyblivostí kloubů ( což jsou zároveň hlavní předměty zájmu thajských masérů), mají svůj původ právě v porušení jinak nerušených toků energie těmito drahami a energetickými centry, jimž se v thajské tradici přezdívá čakry. Podstata masérského řemesla potom spočívá v postupném tisknutí důležitých akupresurních bodů ležících na těchto čarách, které jsou zodpovědné za konkrétní podobu obtíží. Jejich stlačením tedy masér znovunastoluje přesuny energií, které byly z nějakého důvodu přerušeny.
Tím však pole působnosti thajské masáže v žádném případě nekončí. Po sérii tlaků na důležité akupresurní body totiž následuje speciální cvičení vycházející z principů jógy. Zajímavou je na celé věci zejména skutečnost, že masér zde nevystupuje v roli pasivního instruktora, ani osoby, která hřbety svých rukou vytrvale buší do klientovy šíje, nýbrž se stává plnohodnotným aktérem ve vlastním cvičením.
Na měkké žíněnce ležící na podlaze tak spolu s klientem provádí jednotlivé pomalé průtahy jeho končetiny, stejně jako jiné důkladně odstupňované pohyby, k čemuž využívá i celého vlastního těla. Typickým zážitkem, který si tak z thajského masážního salonu odnášíte není potírání vonným olejem, nýbrž spíše vzpomínka na situaci, kdy masér během cvičení využívá principu páky, přičemž zapojuje jak celou svoji, tak i pacientovu váhu.
Což jak sami jistě, je značně inspirativní postup, který může kouzlo thajské masáže přiblížit i chladným kalkulátorům, kteří jinak k východní medicíně a jejím zvyklostem vzhlížejí jenom s krajní nedůvěrou.
